Kamenné vlákno

O materiálu

Nazývá se také minerální vata nebo čedičová vlna. V minulosti byl minerální materiál jeden a ten se, získávaný ze strusky po tavení železa. První takto vyrobené izolační rohože, obsahovaly mnoho ostrých střepů a ač dosahovaly dobrých izolační vlastností práce s ním byla doslova očistec.
V druhé polovině dvacátého století se začaly minerální izolace vyrábět jako hlavní surovina a tedy vstupním materiálem již nebyl "odpad" v podobě strusky po tavení železa, ale začal se používat sklářský písek pro skelnou vatu a hornina Čediče pro kamenou/ čedičovou vatu. Tím došlo k barevnému odlišení od původní černé na světle žlutou pro skelnou vatu a tmavěžlutou až nazelenalou barvu pro čedič.

Výroba

Materiál vzniká obdobně jako skelná vata a to tak, že se tavenina horniny čediče nechává odkapávat na otáčecí válec, z kterého následně odlétává, natahuje se a chladne. Podobný proces jako při výrobě cukrové vaty. Tak vznikají jednotlivá skelná vlákna, která tvoří základ čedičové izolace. Velikost a průmeř vláken určuje vlastnosti, které bude mít výsledný materiál. V samotném závěru se do některých "vat" přidává složka oleje nebo potraviného škrobu (okolo 0,5%), z důvodu možné prašnosti materiálu. Chomáče vaty můžeme najít i na úpatí aktivních sopečných vulkánů.

Použití

Hydrofóbní vlastnosti společně s vysokou hutností ho řadí jako výborný izolant pro stropy, šikminy, příčky, půlštoky. Díky vysoké objemové hmotnosti materiál nejlépe z izolantů tlumí hluk a minimálně sesedá.
Použití kamenné vaty ve foukané formě není vhodné do míst stejných jako skelné vaty, tedy kde hrozí že prostor nedokážeme zaplnit celý (přizdívané příčky s úzkou dutinou, trámové stropy a šikminy s probitými hřebíky apod.).
Je to výborný izolant vhodný do převážné většiny staveb na našem území.

Specifické vlastnosti